Jaký byl rumový kalendář 2018

Hned první den nasadil letošní rumový kalendář laťku poměrně vysoko. Dvacetiletá solera od Dictadora, původem z Kolumbie, je pro mne vcelku milým překvapením.

Barva: Krásně temná s hnědo červenými tóny, dává tušit, o jaký typ rymu asi půjde.

Vůně: V nose, mimo klasickou vanilku, jsou cítit těžší zakouřené tóny kávy a karamelu. Někomu může vadit silnější alkohol, ale není tak silný, jako u některých jiných rumů.

Chuť: Podobně jako u vůně, je i chuť poměrně těžká. Ne ale tak moc, aby přebíjela ostatní tóny. Spíše má díky ní člověk pocit plnosti v ústech. I tady jsou patrné hořké zakouřené tóny, které se snoubí s medovou sladkostí. Osobně zde cítím kakao a opět trochu karamel, podobně jako ve vůni. Celkově je chuťový profil velmi příjemně posazený a dokáže člověka zaujmout.

Ocas: Krásně hřejivý až štiplavý, s překvapivě dlouhým dojezdem.

 

Tak jsem to včera zakřikl. Podobně jako v minulém roce, po vysoce nasazené laťce, následuje něco, co rozhodně není rumem, který bych si koupil i domů.

A jaký tedy dle mých chuťových preferencí Whisper Antigua Gold Rum je?

Barva: Zlato, které rum nese v názvu, naprosto vystihuje i jeho barvu. Ta je krásně zářivá do žlutých tónů.

Vůně: V ní podle mne převažuje vypalované dřevo a ikdyž výrobce avizuje ovocné tóny, jediné, co jsem tam mimo vanilku objevil, byly jemné tóny hrušky.

Chuť: Odpovídá tomu, co jsem napsal již na samotném začátku – je suchá jako troud, na závěr až trochu trpká. Rum zrál v sudech po bourbonu, tak možná právě proto. V ústech po velmi krátké chvíli překvapí docela silný alkohol.

Ocas: No a ona alkoholová hřejivost odeznívá neskutečně neskutečně dlouho a zůstávají dřevité tóny.

 

Pokračujeme v linii suchých rumů, takže ikdyž se snažím hodnotit co nejobjektivněji, trpím.

Barva: Tmavší než včera a více do oranžových tónů. Určitě ale ne tak rubínová, jako na originální promo fotografii vpravo.

Vůně: Podobně jako barva, mi dala naději, že rum bude mnohem lepší, než Whisper. Z počátku jsou cítit příjemné sladší ovocné tóny, trocha ananasu a banánu a po chvíli tohle všechno převálcuje vanilka. Bohužel, tím pozitiva z mého úhlu pohledu končí.

Chuť: Má mírně kořenitý kouřový nádech, objevuje se trocha pomeranče, ale tu po chvíli zabije silný alkohol.

Ocas: Tento alkohol sice poměrně rychle odezní, ale zůstane po něm štiplavost po bocích jazyka.

A tohle je přesně důvod, kvůli kterému si rumový adventní kalendář každý rok kupuju.

Barva: Světlější zlatá a když jsem ji uviděl poprvé, bál jsem se, že budeme pokračovat v suché linii jako předchozí dva dny. Ale opak je bohudík pravdou.

Vůně: Začne výraznou vanilkou, přidá se karamel s trochou smetany a po chvilkovém vydýchání se vše posune do kakových bobů a čokolády společně s trošičkou citrusu.

Chuť: Ta mne neskutečně baví! Nasládlá, ale ne jednotvárná. Krásně pestrá, plná různých tónů, počínaje čokoládou, přes kávu, až do citrusu.

Ocas: V ústech se postupně rozvine velmi příjemný alkohol, ale nijak nepřerazí ostatní chuťové vjemy, jen mile zahřeje.

První rada, pokud jste jej ještě neotevřeli, nebo otevřeli a nezačali pít – nechte jej vydýchat! A klidně i hodinku, dvě.

Barva: Plavě zlatá, určitě méně výrazná, než je ta na promo fotce vpravo.

Vůně: No, jestli se tomu dá říct vůně. Je to prostě typický Agricole kousek. Po chvilce vydýchání ale agresivní část trochu vyprchá a vykoukne na vás vanilka a dřevo s trochou pepřových tónů.

Chuť: Je to jen tříletý rum. Navíc agricole a zrál v sudech po bourbonu. Co vám k tomu mám ještě říct? Ještě teď se mi křiví pusa, jen si na něj vzpomenu. Maximum, co v oné typické agricole pachuti najdete je to, co je ve vůni. A to ješte musíte hodně hledat.

Ocas: Je pepřove štiplavý, hřejivý a vydrží poměrně dlouho.

Jestli to takhle půjde dál, tak si pod stromečkem otevřu lahev Republiky, abych si alespoň trochu „popravil“ chuť ?

Barva: Má velmi zajímavý odstín. Není tak moc do našedlých tónů jako na promo fotce, ale spíše do světlejší hnědé barvy.

Vůně: Jde mírně do kysela. V první moment jsem ucítil trochu „vínovice“ a aniž bych si přečetl, o jaký rum se jedná, spletl jsem si jej s Agricole rumem. Na konci jde cítit trocha banánů.

Chuť: Vinné tóny ala rozinky najdete i v chuti samotné. Mimo to se ale přidává i tropické ovoce s trochou skořice.

Ocas: Hřejivý, štiplavý, se středně dlouhým dojezdem.

Nebudu to zdržovat, pokud to stihnete a koupíte jednu z 5 lahví, které má jediný eshop v ČR co jsem našel skladem (teď už jen 4, díky mě), tak budete mít asi velmi povedené Vánoce.

Barva: Tmavě hnědá, do mahagonových tónů, možná o něco málo méně do červena, než na fotce promo láhve vpravo, ale podobně tmavá.

Vůně: Mimo klasickou vanilku zde cítím kokos s nádechem čokolády.

Chuť: Je dle mého názoru tím, co dělá tento rum výjimečným. Nevím, zda to budete mít stejně, ale překvapilo mě, jak se dokázala od prvního doušku několikrát zcela proměnit. Nejprve krásně medově sladký nástup s příchutí citrusu, pak vás do jazyku řízne alkohol, ale sladkost zůstává a jeho intenzitu z části tlumí a nakonec na vás vykouknou tóny skořice a lékořice v zakouřeném hávu.

Ocas: Hřejivý, štiplavý, se středně dlouhým dojezdem.

V této lahvi se nachází směs 1-3 roky starých rumů. Ty ale zrály v sudech po bílém víně, portském a bourbonu. Navíc byla do něj přidána také melasa, což i takto mladý rum pomohlo posunout do překvapivě použitelné formy.

Barva: Ještě o něco málo tmavší, než předchozí vzorek, jen trochu více do oranžovo červena.

Vůně: V první moment jsem ucítil hlavně vinné tóny, takže jsem se lekl, že se jedná do další Agricole rum. Pak se přidala vůně dřeva s karamelem a mírnou kořenitostí.

Chuť: Začíná hladkou, kulatou, ale ne příliš výraznou sladkostí, ke které se ale přidá chuť někde mezi Agricole rumy a vínovicí. Podobně jako ve vůně ji i v chuti cítit hořčí karamel. Po chvíli ale sladkost ustoupí zcela do pozadí.

Ocas: Na úplném konci na vás navíc vykoukne hořkost melasy, která mně osobně celý dojem z tohoto rumu kazí. Je to ale rozhodně dáno i tím, že nemám hořké chutě rád, takže třeba jej za to naopak budete milovat.

Létajícího Holanďana řadím do lepšího průměru.

Barva: Světle zlatá, tíhnoucí odstíny více do hněda než do žluta. Opět nechápu, kdo fotí ony produktovky, protože tohle je zase barva zcela jinde. Ikdyž kdoví, třeba když je rumu více pohromadě jako v lahví, vypadá to opravdu jinak, než v malé lahvičce.

Vůně: Mírně do tónů ala Agricole, s nádechem do vína a broskví. Bohužel trochu alkoholovější, než bych si přál.

Chuť: Nejprve mile překvapí jemná sladkost, ke které se bohužel obratem přidá určitá trpkost který se po chvíli posune až do jádrovité hořkosti.

Ocas: Sladkost i hořkost pak odeznívají společně ruku v ruce s mírnou hřejivostí až do samotného konce.

Bál jsem se nejhoršího. Bohudík zbytečně. Vše v recenzích okolo tohoto rumu se točí kolem čokolády. Já to ale vidím přeci jen trochu jinak…

Barva: Ta je opravdu do čokoládových hnědých tónů a možná právě podle ní dostal rum název.

Vůně: S tou je to už trochu komplikovanější. Rozhodně čokoláda není to, co cítím nejvíce. Ano, je tam, ale mnohem důraznější je na první ovonění vanilka a hlavně mandle doprovázené nugátem.

Chuť: U té je to z mého úhlu pohledu podobné. První, co mne napadlo, když jsem ochutnal, byl „mandlový likér“. Ano, čtete správně. Možná, když přimhouřím obě oči, tak „mandle v čokoládě“, ale sakra velké mandle v sakra tenké čokoládě ? Nebo se pletu?

Ocas: Nejrpve ostřeji zaštípe, ale pak se přemění na příjemnou dlouhou hřejivost… wait for it … plnou mandlí ?

Tato patnáct let stará solera může mnohé z vás mile překvapit. Stejně, jako nakonec překvapila i mě.

Barva: Světle zlatavá, spíše do žluta než do oranžova. Tady by asi odstín dle originální fotografie s přimhouřením obou očí mohl sedět.

Vůně: Otevírá se pomalu a je třeba ji nechat chvíli vydýchat. I po té zůstane jen velmi jemná a ne příliš výrazná. Jsou v ní cítít tóny citrusů a trocha dubového dřeva.

Chuť: Nejprve vás možná trochu překvapí silnější alkohol. Ale je to takový ten příjemně „štiplavý“, co vás sice na začátku řízně do jazyka, ale po chvíli vás zároveň příjemně zahřeje. Co se dalších chuťových vjemů týče, tak ta by prý podle výrobců měla být ovlivněna hlavně tím, že tento kousek zrál v sudech po Sherry Oloroso. Je zde, podobně jako ve vůni, cítit jemné dřevité tóny a opět také tóny citrusů. Paradoxně, první doušek jsem hodnotil vcelku slabě, ale ve chvíli, kdy jsem ten duhý pořádně v puse poválel a nechal rozehrát všechny jeho chutě, mé hodnocení vzrostlo.

Tato patnáct let stará solera může mnohé z vás mile překvapit. Stejně, jako nakonec překvapila i mě.Jasně, vzhledem k nižšímu množství alkoholu, se jedná o likér (popř. někdy se takovéto slabší rumy nazývají elixírem), ale to vůbec nevadí. Rumový základ je v něm patrný a pokud hledáte něco, co bude chutnat jak vám, tak i vaší drahé polovičce, která silnější pití nemusí, pak tohle je přesně ta lahev…

Barva: Středně zlatá, spíše do oranžových tónů. I zde by odstín barvy promo lahve napravo mohl s přimhouřením obou očí sedět.

Vůně: V té je hned patrné, že se jedná o sladší kousek. Cítím trochu kokosu a dřeva.

Chuť: Mňam. Mám rád sladké rumy. Ale to o mně asi už dávno dobře víte. A jak většinou elixíry moc nemusím, protože jsou na mě už moc sladké, tak tohle mi vážně chutná. Výrobce vyzdvihuje fakt, že při výrobě tohoto „rumu“ probíhá filtrace skrze uhlíky z kokosových ořechů a je pravda, že kokos je cítit jak ve vůni, tak i v chuti. Dále je v ní ale cítím i trochu čokolády a citrusů.

Třináctka není považována za dvakrát šťastné číslo. A výjimkou bohužel není ani vzorek č. 13 z letošního rumového adventního kalendáře.

Barva: Plavě zlatá, až do hnědo-šeda. Rozhodně tedy ne ta, která je zorazena na promo fotografii vpravo.

Vůně: No, vůně. Já bych to asi vůní nenazval. Pálili jste někdy doma vlastní slivovici? Určitě ne, to se samozřejmě dělá v oficiálních pálenicích. Ale asi většina z vás podle „vůně“ pozná, kdy to dělá váš soused. Ano… a právě tak, jak zapáchá onen odpad, co zbude při tomto procesu, mi „voní“ tento vzorek.

Chuť: Tu jsem po tom, co jsem cítil ve vůni, čekal kupodivu mnohem horší. Ale není to rozhodně nic, co bych si s chutí večer otevřel k poslechu oblíbené gramofonové desky. Je štiplavá, s různými roztodivnými podtóny ala zkvašené ovoce.

Ocas: Hřejivý, ale doprovázený dlouhou pachutí někde tam vzadu hluboko v hrdle.

Velmi příjemná vyšší střední třída, která by se mohla trefit do chuti širokému okruhu lidí.

Barva: Středně tmavě hnědá, s mírně oranžovými tóny. Zde opravdu barva na promo fotografii odpovídá.

Vůně: Jemná, ne příliš výrazná. Jde cítít vanilka a mírně vlašské ořechy.

Chuť: Začíná jemnou sametově hladkou sladkostí, ke které se po chvíli přidává příjemně štiplavý alkohol. Opět je cítit vanilka a společně s ním i tropické ovoce.

Ocas: Přejde ze štiplavého alkohlu do nenápadné, relativně dlouhé, hřejivosti hluboko v krku. Nevýrazná sladkost také chvíli přetrvává, ale odezní dříve než hřejivost.

Stejný výrobce, jiná země… a malinko přiostřujeme. Rozhodně to ale není myšleno v negativním slova smyslu.

Barva: Středně tmavě zlatá s oranžovými tóny. I zde opravdu barva na promo fotografii odpovídá.

Vůně: Mnohem výraznější a pestřejší, než u předešlého vzorku z Trinidadu. Ve vůni se míchají ovocné tóny a vůně dřeva. Vše doprovázeno mírnou kořenitostí.

Chuť: Je podobně pestrá, jako vůně. Začne mírnou sladkostí, ale jen na okamžik. Ve chvíli, kdy dovolíte rumu jít dále, než jen na špičku jazyka, řízne vás do něj ostrý alkohol. Ten ale nepřebije další vjemy. A pokud ano, tak jen na okamžik. Naopak i nadále můžete v puse cítit částečně sladké tóny tropického ovoce s trochu rozinek a kořenité dřevité tóny doprovázené vanilkou.

Ocas: Není nijak přehnaně dlouhý. Hřejivost se postupně z krku přesune až do břicha a v puse zůstane jen ona hladká sladkost.

Při společné degustaci s kamarády „vyhrál“ cenu za nejhoší vzorek dne. Kamarád, který ji na degustaci přinesl, s ním pár měsíců vyháněl návštěvu. A fungovalo to. Nikdo více jak dva panáky nevydržel ?

Barva: Té asi není moc co vytknout. Je opravdu krásně tmavě hnědá. A možná právě díky ní, tento rum ošálí mnoho laiků a „agricole paniců“, kteří si řeknou, že rum s tak úžasnou barvou, bude určitě i užasně chutnat… #soryjako!

Vůně: Už po prvním přičichnutní nastává WTF efekt. A to je u Saint Jamese ona kyselost, typická pro agricole rumy, částečně skryta výraznou těžkou vůní dřeva.

Chuť: No a pak se napijete a uvědomíte si, že se vám to vážne jen nezdálo. Že ona kyselost, která vám vadila ve vůni, je i v chuti a v té je ješte mnohem výraznější. Vítejte ve světe agricole rumů – právě jste ochutnali jeden z jeho nejznámějších zástupců.

Ocas: Není o nic lepší. Pachuť zůstává v puse společně s mírnou hřejivostí ještě hodně dlouho. Bohužel.

Mimo poznání nových zajímavých kousků, je ještě jedna věc, kterou mi letošní adventní rumový kaledář dal. Ujištění, že německé rumy zkrátka nejsou nic pro mne.

Barva: Malinko světlejší, než je na promo fotografii vpravo, ale odstínem zhruba odpovídala, takže ve větším množství v lahvi se jí může opravdu přiblížit.

Vůně: Je velmi výrazná, ale bohužel spíše co se negativního významu týče. Ani po vydýchání to není o moc lepší. Možná někde na pozadí cítím něco jako špatně vypálenou hruškovici, ale celé spektrum, jako by bylo navíc posunuto mírně do slana.

Chuť: Není již tak výrazná jako vůně. Není zde ani tak silný alkohol, jako v některých předešlých vzorcích. Opět cítím hrušku, jen se kní přidává vanilka. Plus, ona divná, nepopsatelná pachuť.

Ocas: Ten mi přijde do kořenitých, pepřových tónů. A přiznám se, že jej nenechám dlouho doznívat a zapíjím jej jiným kouskem.

Do třetice všeho dobrého. Nevím jak jinak, lépe napsat to, co si o sérii Cane Island myslím. Dle mého názoru, z hlediska poměru „výkon“/cena, je tohle prostě super.

Barva: Poprvé za celou recenzi tohoto kalendáře je barva vzorku v reálu tmavší, než na promo fotografii. Odstínem je je více do hnědo zlaté, než do žluta zlaté, jako je tomu na promo fotografii vpravo.

Vůně: V té převládá vanilka a dub. Celkově je vůně krásně vyvážená. Ne moc výrazná, ani planá, zkrátka tak akorát. Najde se v ní mi mírný alkohol, ale nos vám nepopálí, jako u některých jiných kousků.

Chuť: Zde je to podobné jako u vůně. Krásně vyvážená, bez větších extrémů. Začně zcela jemnou sladkostí s tóny vanilky, která se ale během okamžiku změní na dřevitou hřejivost po bocích jazyka. Malinko na vás vykoukne i tropické ovoce, ale asi ne každý si jej všimne.

Ocas: Ocas je dlouhý, co se štiplavosti v krku týče. Zůstává také trocha sladkosti na špičce jazyka, ale hřejivost ustoupí poměrně rychle.

Další vzorek pochází ze Suriname, země ležící v Jižní Americe, napravo od Venezuely. Z hlediska prvního dojmu, musím pochválit hlavně lahev. Ta je naprosto úchvatná a myslím, že zatím asi nejhezčí, která v letošním kalendáři byla.

Barva: Naprosto odpovídá promo fotografii vpravo, za což opět chválim.

Vůně: První dojem je rozpačitý. Jako by někde hluboko byla šikovně ukryta agricole kyselost. Přitom to agricole rum není… Hm, co to tam ještě cítím? Vanilka, ořechy, ale co dál?

Chuť: První doušek a opět tápu. Kyselost je tam jasně patrná. Jestli tohle není agricole, tak já už nevím… A tak začínám hledat na internetu a lidičky, podržte se – ZELÍ! Chápete to? Tento rum je fitrován přes zelí! Konkrétně přes kapustu, což mu prý dodává onu specifickou (pa)chuť. No to jsem teda vážně nečekal. Ale ve výsledku to vysvětluje, co jsem ve vůni a chuti nebyl schopen rozklíčovat. Dále je v jeho suché chuti znát i jemný nádech tabáku a čokolády.

Ocas: Je poměrně krátký a to, co zůstává nejdéle, je hádejte co? Ano, tušíte správně – zelná pachuť.